V současném lesním hospodářství získává na významu přístup založený na maximálním využití přirozených sil přírody. Na vhodných stanovištích proto před nákladnou umělou obnovou upřednostňujeme přirozené zmlazení, případně jej cíleně doplňujeme výsadbou vhodných dřevin.

Přirozená obnova lesa vzniká ze semen nebo výmladků stávajících stromů přímo na daném stanovišti. Stromy vyrůstající z přirozeného zmlazení jsou lépe přizpůsobeny místním podmínkám, včetně půdy, mikroklimatu a dostupnosti vody. Přirozeně obnovené lesy mívají pestřejší druhovou skladbu a lépe plní ekologické funkce. Druhově a věkově pestré porosty lépe snášejí sucho, extrémní výkyvy počasí i škůdce.

Přírodě blízké hospodaření s důrazem na přirozenou obnovu přináší nižší náklady na obnovu, stabilnější porosty s menším rizikem kalamit, vyšší produkční potenciál a lepší ekosystémové služby, jako je zadržování vody, ochrana půdy před erozí a vyšší schopnost vázat uhlík.

Přirozená obnova lesa není novinkou, ale návratem k osvědčeným principům, které respektují zákony přírody. Jako správci lesů vidíme v tomto přístupu cestu k dlouhodobě udržitelnému, ekonomicky efektivnímu a ekologicky hodnotnému hospodaření. Naším cílem jsou lesy, které jsou nejen zdrojem dřeva, ale také stabilním ekosystémem odolným vůči měnícím se klimatickým podmínkám.

Fotografie k článku pochází z několika úspěšně přirozeně obnovených ploch u Zaháje, na stanovišti bohatých případně oglejených bukových doubrav. V semenném roce dubů jsme na přelomu léta a podzimu provedli přípravu půdy a v zimě těžbu stromů s úklidem klestu. Na jaře jsme plochy oplotili proti zvěři. Nyní po 2 letech sledujeme bujný růst pestré směsi především listnatých dřevin – dubů, buků, lip, javorů, jasanů a habrů. Kde je potřeba, tak kultury doplňujeme břekem, třešní a modřínem či douglaskou.